Drobečková navigace

Úvodní stránka > Zajímavosti > Historie > Budkov

Budkov

Nynější název Budkov je podle archiváře Františka Teplého odvozen od staršího pojmenování Budov ze staročeského "bůdy nad černým blatem".                                                                         

První zmínka o této vsi je z roku 1399, kdy pan Oldřich z Hradce získal dědičně Pertolce společně se vsí Budkov. V majetku pánů z Hradce zůstala ves až do r. 1604, kdy rod smrtí Jáchyma Oldřicha zanikl. Velikost se po celá staletí téměř neměnila, neboť v úředních záznamech byl vždy uváděn počet šesti nebo sedmi gruntů. Polnosti k nim patřící byly v těsné blízkosti vesnice a sousedily s pozemky strmilovských a kunžackých osadníků.                            Na období gotiky upomíná jediná památka ve vesnici, a to zbytek tvrze, ze které se zachovalo velké stavení na okraji vsi při silnici na Strmilov (dnes číslo 19). Doba jejího vzniku není známa, ale jisté je, že patřila drobnému vesnickému feudálu, který budovu z obranných důvodů nechal obkroužit náspem a vodním příkopem napájeným vodami Budkovského rybníka a později rybníka Hejtmanu.                                                                                                                                            

V letech 1529-1567 byl uváděn jako správce tvrze hradecký poddaný pan Jošt Řečický. Roku 1544 Budkov odváděl při vybírání královské berně společně s tvrzí 1 kopu a 4 groše. V letech 1566-1581 byly rybníkářem Zachariáše z Hradce panem Floriánem Pravětickým z Radvanova zabírány anebo kupovány pozemky budkovských osadníků na výstavbu rybníka Hejtmanu. Budkovští dostali za své staré pozemky náhradní, ale nehodnotné, na místech pro hospodaření méně vhodných. Zároveň budkovská obec ztratila 4 rybníčky na střížovickém potoce a velký Budkovský rybník. V r. 1581 byl rybník Hejtman dohotovený a stal se součástí rybniční soustavy panství telčského. Vysadilo se do něj 300 kop ryb.                                                                                 

V roce 1582 byl na budkovské tvrzi majitelem pan Václav Hrubčický, který prodal hradeckému pánovi 6 koní za 102 kopy grošů.                                                                                                              

Na sklonku XVI. století v roce 1596  byl Budkov součástí kunžackého panství spravovaného telčskou vrchností. Ve dvou následujících stoletích se objevují pouze záznamy o tom, že ves patřila ke Kunžaku a to zápisem ve Slavatovském urbáři z r. 1654, ve kterém byl uváděn Budkov ve spojitosti s kunžackou rychtou.                                                                                                      

Soupis robotních povinností z r. 1777 dokládá, co museli poddaní pro vrchnost vykonat. Pomáhali při odvozu sena z panských luk, úrody z polí a také se podíleli na sušení a odvozu sena z panské obory " na Kočičím vrchu". Za tento odvoz dostávali robotníci od hradeckého pána 217 mázů piva, každý robotník pak bochník chleba. Obec budkovská ale předem musela na tento chléb dodat dvě míry moravské žita, moravskou míru hrachu a také míru ječmene na kroupy. Další robotní povinností bylo nadhánět panstvu při lovech v oboře zvěř a klást leče. Při sečení žita na polích dostával každý budkovský poddaný pivo, půl libry masa a bochník chleba na den. Také farář v Kunžaku pobíral od budkovských naturálie 6 měr žita a 6 měr ovsa.              Od r. 1713 byl v Tereziánském katastru uváděn jako majitel Budkova hrabě z Lichtensteinu. Mezi obyvateli byli dva nádeníci a jeden z nich se živil předením.                                                          

Velké změny nastaly v XIX. století. Blízkost Langovy továrny a přádelny v Rozkoši vedla ke zvýšení množství pracovních příležitostí v jinak tak chudém kraji a to samozřejmě vedlo ke zvyšování počtu obyvatel vesnice a rostl také počet domů.                                                                               

Orthův Topografický slovník uváděl v r. 1870 již 136 obyvatel v Budkově a 18 domů. V r. 1878 bylo ve vsi již 171 obyvatel.                                                                                                                             

První polovina XX. století byla charakterizována opětovným snížením počtu obyvatel. Mladí odcházeli do měst a starých pozvolna ubývalo. Pracovní příležitosti byly i nadále jen v textilní továrně Rozkoš, později Satrapově Ferembě nebo na chudých vysočanských polích v okolí. Tento fakt a sociální útlak vedly hned v r. 1906 k vážnému konfliktu dělnictva textilky s vídeňským vedením závodu, kterého se aktivně zúčastnili i budkovští dělníci.                                                        

Od 1.1.1980 byl Budkov spolu se Střížovicemi a Vlčicemi místní částí střediskové obce Kunžak.   V r. 1987 žilo v Budkově jen 27 obyvatel.

Od roku 1990 je Budkov místní částí obce Střížovice.

Menu

IMG_6550.JPG

13.JPG[2].jpg

Vyhledat v textu

23. 8. Sandra

Zítra: Bartoloměj

logo[2].jpg

Pracoviště Czech POINT je od 1.9.2010 zřízeno na Obecním úřadu Střížovice.

Co to pro občana znamená?

Občan zde může získat ověřené výstupy :
z Obchodního rejstříku
z Katastru nemovitostí
z Živnostenského rejstříku.
z Trestního rejstříku.

Další informace se dozvíte zde:
PRACOVIŠTĚ CZECH POINT NA OÚ STŘÍŽOVICE[2].doc

Návštěvnost stránek

143855
strizovice_foot